Projekt o Praze trochu jinak dozrál do podoby mé druhé knížky. Na rozdíl od první knihy o turistech je to svět mého města, který turisté nejspíše nikdy nespatří. Je to svět časného rána, jak ho vidí ti, kdož vstali za tmy a cestují za svým všedním dnem do stereotypu pracovního dne, jež se zda zdá být každý den tak stejný, ale možná to tak úplně není. To je to, co mě tentokrát zajímalo: Je tu každý den pro nás stejný svět nebo naopak je tu mnoho světů každý den pro každého z nás?